Balim. Vetsina veci uz je v CR, zbejva uz jenom kolo a nejaky to obleceni – to poleti se mnou letadlem.
Auto prodano (dneska), internetova pripojka se prepisuje na novyho majitele, ucet vyberu a ukoncim zitra, posledni vyplatu uz mam davno na ucte.
Uz jenom sest dni a letim 🙂
Athlone [ethlón]irské mÄ›steÄko na Å™. Shannonu, mezi Dublinem a Galwayem, má pÄ›kný železný most o dvou obloucÃch a 6755 ob. (1881), živÃcÃch se hlavnÄ› výrobou plstÄ›ných klobouků, hounà a Å¡nÄ›rovaÄek….
(tohle je jenom zacatek hesla, jak jsem ho nakopiroval z online slovniku coto.je. Slovnik jsem s sebou do Irska samozrejme netahal, je ho tolika (~3.5 m), ze bych se na letisti nedoplatil…)
Protoze jsem si minuly tyden poridil Ottuv slovnik naucny, rovnou jsem nakouknul a zjistil, kde to vlastne ted bydlim…
Tak uz konecne opravili vodu, teda cistici stanici pitne vody. Konecne se budou moct Irky-spolubydlicky sprchovat treba v noci :-). A ja se nebudu muset po squashi jezdit sprchovat do prace.
Docela bych byl zvedavej kolik tahle sranda magistrat stala – kdyz si uvedomim kolik podnikatelu na ne podalo zaloby za uslej zisk. Nedovedu si totiz predstavit jak jinak mohly reagovat treba hospody na to, ze vecer, v noci (a o vikendech skoro celej den) nesla voda….
Irsko – ta vecne zelena zeme. Kdykoli tohle slysim, tak si rikam ze by tu dotycnej mel nejakou dobu zit, aby videl proc – ze tu prsi skoro kazdej den, v zime nemrzne a krajina je plocha. Dusledek je jedinej – je tu porad vlhko (aspon se zase lip dejcha), a neni se co divit ze trava nebo mech roste kdekoli. U baracku nam roste trava i z rohozky pred dverma, a uzivej se tu i firmy ktery odstranujou ze strech domu mech. Taky staci nechat kolo venku mesic, a zreznou vsechny chromovany casti. Po pul roce se na sedacce a riditkach uchyti bud zelena rasa, nebo mech. Retez spolehlive zarezne do 5-ti mesicu.
No, a v tyhle zemi, kde posledni 4 mesice bylo vic vody nez obvykle (reka Shannon co protejka Athlone byla rozvodnena od rijna do ledna), tak v tyhle zemi jsou mesta kde neni voda. Uz delsi dobu se tu mluvi o tom ze Dublin musi postavit potrubi k Athlone aby mohl odebirat vodu z jezera Lugh-Ree, jinak do 4 let vyschne.
Cerstve nejde voda v Athlone. Vyjadreni magistratu je zajimave – vime ze musime co nejdriv zvysit kapacitu zarizeni na dodavku vody. Proto jsme zacali s prestavbou vodaren, ale kvuli problemum s tou cistickou jsme museli pristoupit k tomu ze budeme vypinat vodu. Vsechno zacalo minulej patek, kdy nesla v noci voda, a pres vikend nesla pres den. Naprosto bez upozorneni.
V pondeli jsem se v praci dozvedel ze to bude pokracovat “do odvolani’, a ze voda nepujde v pracovni dny od sedmi vecer do sedmi rano. Z toho mely radost hlavne trhle Irky co bydli v domku se mnou, protoze odchazej na sedmou do skoly nebo na praxi, a vzdycky si rano davali sprchu a jedna si i myla vlasy a pak si je “vysavala”, aby vsechny probudila.
Zatim je to druhy vikend co netece voda, dneska to byl extrem – tekla jenom od 1 do 5 odpoledne, ted uz zase netece. No, je to tu parada. Prece jenom, vecne zelena zeme (kde porad prsi. Nastesti mame vzdycky nejakou vodu v zasobniku na pude, a Irky jsem naucil ze se v dobe kdy nejde voda nemaj sprchovat a ze ji maj setrit na splachovani zachoda.
Maly dodatek k vodovodum v Irsku: Za vodu se tu neplati (nove se budou zavadet vodomery firmam). Ono pomalu ani neni za co, vodu tu berou primo z jezera a ani ji moc neupravuji, vpodstate ji jenom prefiltruji. Voda je docela tvrda, vytvari hodne vodniho kamene, i kdyz chutove celkem dobra. Navic, privody do domu jsou docela poddimenzovane, takze vetsina domu ma na pude zasobnik na vodu, kterej funguje jako “buffer” a hromadi vodu na chvile kdy je ji hodne potreba. Jenom v kuchyni vetsinou je kohoutek kterej je napojenej primo na vodovod, aby se nevarilo z vody ktera “hnije” na pude. Dost domacnosti ma vlastni filtr na odkameneni vody, prece jenom neni zrovna prijemny chroupat vodni kamen v caji.
Nekde jsem dokonce cet, ze je to takovej zacarovanej kruh – ze je (nebo byl) tu prej zakon podle kteryho smi na vodovodu v baraku bejt jenom 2 kohoutky – takze jeden je v kuchyni a druhej na zasobniku na pude. Kvuli tomu maj vsichni zasobniky na pude. Protoze vsichni maj zasobniky na pude, muzou vodarny poddimenzovavat privody vody. Nevim co na tom je pravdy…
O weekendu 21 a 22.10 jsem si udelal malej vylet – hodil jsem kolo do auta, a jel ke Grand Canal-u, nasednul na kolo a jel. Tady jsou fotky:
Irsko me asi nikdy neprestane udivovat.
Dnesni den byl vedenim oznacen za “uklidovy den”. KAZDY zamestnanec dostane 2 plastove pytle – ciry a cerny. Ma si sam uklidit na stole a vytridit co uz nepotrebuje. Do cireho da vse recyklovatelne (papir, plasty, vsechno netrideno do jednoho pytle), do druheho cokoli netriditelneho. Odpoledne projde budovou clovek od uklidu a sebere od kazdeho tyto pytle.
To je prosim pekne Irsky zpusob ekologickeho mysleni. Odpad se tu vicemene tridi na “recyklovatelny” a nerecyklovatelny, recyklovatelne se vsechno nasype do jednoho pytle, vsak on to nekdo zase prebere.
Kdyz prehlednu to, ze na kazdem rohu mame specialni kose zvlast na papiry, papiry na skartovani, noviny, plechovky (a po budove je dokonce nekolik nadob na pouzite baterie) a netrideny odpad, tak rozdani 2 pytlu kazdemu zamestnanci at tam da nejake odpady, misto aby je sam odnes do kose je prece uzasny pristup k ekologii. Tech plastovych pytlu….
A to delame kazde 2 mesice. No, hlavne ze management ma odskrtnutej bod “Uklid na pracovisti”
Jednou jsem od nejakych Iru slysel narek, ze kdyby nekdo vymyslel elektratny na zpracovani “rain energy”, tak bude Irsko naprosto sobestacny, a navic bude mit co vyvazet.
Bral jsem to jako srandu, ale po navsteve raseliniste jsem dosel k zaveru, ze ji opravdu vyuzivaji. Svym vlastnim, specificky Irskym zpusobem.
Irsko je zeme, kde skoro porad prsi (a vzdycky kdyz slysim nekoho opevovat tu “vecne zelenou zemi” bych mu pral, aby tu musel bydlet a moknout :-). Neni se co divit, ze vsechno roste, kdyz na to porad prsi a zima je mirna ). A zaroven je to dost rovinata zeme. No, kdyz se tyhle 2 veci daj dohromady, vznikaj raseliniste – vody je hodne, kdyz nema kam odtyct, tak zustava v pude, vsechno v pude hnije, nahore se dari raselinistnim kytkam…. a raseliniste roste a roste.
Irove uz davno prisli na to, ze kdyz raselinu “nakraji” na kusy (velikosti cihly) a nechaji je v lete uschnout (kdyz zrovna neprsi), tak se s tim da topit. Nu co, rekli si, pujdeme jeste dal, a zacali raselinu tezit a susit ve velkym, a pouzivaj ji na topeni v elektrarnach.
A protoze raselina puvodne vznikla kvuli prebytku deste, kruh se uzavira a Irove vpodstate maji “rain energy” elektrarny.
Aby si i kontinentalci dokazali predstavit, jak se da takova raselina tezit a zpravovat, pripravil jsem instruktazni video
V pondeli vecer jsem jel fotit start balonu, tady jsou fotky:
Dnesni rano bylo necim opravdu zvlastni – neco takoveho se mi jeste nestalo.
Kdyz jsem vylezl z koupelny, rozhrnul jsem zaves v pokoji, a co nevidim – balony na nebi. Okamzite jsem vytahl fotoaparat a fotil – fotky jsou zde – 25.zari 2006 – fotky.jesta.cz – balony po ranu
Bylo nadherne, skoro bezvetrne rano, na vychode malinko mlhavo, prave vylezalo slunce, a do slunce a cervanku smerovaly balony. Dokonce jsem slysel i zvuk horaku balonu tesne nademnou.
Za chvilku z nejvys leticiho balonu vyskocil parasutista a na roztazenem padaku se snasel k zemi. Vsechny balony pak smerovaly dal na vychod do slunce a mirneho oparu.
Byl to naprosto neskutecny zazitek, nevedel jsem co si mam myslet. Jen jsem vnimal a vychutnaval tu atmosferu. Cele mi to zvedlo naladu do zacinajiciho pracovniho dne a tydne. Kez by vsechny pondelky byly jako dnesek.
Kocka na dvore pod oknem uz byla jenom malou teckou a vyvrcholenim uzasneho rana.
Update:
Tak podle techto informaci to vypada ze budu mit moznost videt o hodne vic balonu az do konce tydne – mesto Athlone porada Irske mistrovstvi horkovzdusnych balonu.
Spolecny vylet s Hanny a Sue. Hlavni cil – kostelik v Trallee, dale poloostrov Dingle. Cestou zpatky Cliffs of Moher
 |
 |
 |
 |
| Killarney, Dingle, Tralle | |||
 |
 |
 |
 |
| Cesta Killarney -> Galway | |||
Updated 15.9
V nedeli jsem priletel z tejdenni dovoleny v CR. Kdyz jsem odlital do CR, tak to bylo poprvy co jsem jel na letiste do Dublinu autem – to jsem nechaval na Long-Term Parkingu. To je takovy velky odstavny parkoviste u runway-e, kde clovek necha auto a oni ho autobusem odvezou az k terminalu letiste. Plati se na nem neco pres 8EUR na den, coz je lepsi nez 8EUR za hodinu na Short-Term Parkingu tesne u terminalu.
Pri zaparkovani auta si clovek vyzvedne listek, ten si bere s sebou (aspon si ma kam zapsat polohu auta, neni nic lepsiho nez hledat auto na parkovisti velkym jako 5 fotbalovejch hrist).
Pri priletu v priletovy hale ten listek da do automatu, zaplati automatu za parkovani, a pak uz jenom sedne do autobusu, ten ho vezme na parkoviste a muze odjet autem.
Me se ale podarila zajimava vec. V odletovy hale je jeden automat na placeni parkoviste, a ten akceptuje jenom kreditni karty ( = A/E, MC, Visa). Protoze u nej nebyla fronta (coz se neda rict o ostatnich automatech pred odletovou halou), rozhod jsem se ho pouzit. Mam MC kartu u eBanky, a tu musim pred kazdou operaci odemknout, a po kazdy operaci se karta sama zamkne (kdyz je zamcena, tak se tvari ze na ni je 0 KC).
Inu, kartu jsem odemknul, vlozil spolu s parkovacim liskem do automatu, on mi to vsechno vratil spolu s uctenkou, a uz jsem si to frcel autobusem na parkoviste. Vsechno OK, normalne jsem odjel domu a sel spat.
Druhy den, v praci jsem se prihlasil do banky (do itnernetovyho bankovnictvi), a co nevidim – ten automat si nezablokoval ani EURo na mojem ucte (normalne platba kartou vypada tak, ze nejprve se na ucte zablokuje dana castka, a teprve po 2 – 5 dnech se odecte z uctu a presune na ucet obchodnika. Po dobu kdy je castka zablokovana na ucte ji vidim v seznamu blokaci).
Nevahal jsem, kdyz si holt ten automat neumel zablokovat penize na mojem ucte, tak asi o ne nemel zajem. Nelenil jsem a kartu jsem zamknul. Od tohohle okamziku nema ten automat sanci si penize z mojeho uctu sebrat. Vypada to, ze jsem usetril 86 EUR.
Jediny co me vrta hlavou je, jak se asi ten automat bude tvarit priste az mu budu platit. Rek bych ze moznosti jsou 2 – bud si moji kartu bude pamatovat ze mu nic nezaplatila, a nenecha me zaplatit. Druha moznost je, ze si nic pamatovat nebude, a necha me zaplatit. Treti moznost je, ze si me nebude pamatovat, necha me zaplatit, a navic si necha stejnou vec libit znova a zase mu zamknu kartu driv nez si vezme prachy. No, uvidime priste.
[poll=5]
Update 15.9: Tak to vypada ze automat je nad irsky pomery sikovnej, protoze se mu podarilo si vytahnout prachy z mojeho uctu. Parchant jeden, a ja uz se radoval jak jsem usetril 🙁
V nedeli jsem letel domu. Byl to uz muj nekolikatej let, takze jsem to ani nijak neprozival. Ani mi neprislo divny, ze v dobe kdy jsme meli odlitat jsme stale jeste cekali u chobotu do letadla a nikdo nas nezval dovnitr – spis jsem byl malinko mimo z toho ze po 5-ti mesicich zase budu sam bez Martiny, ktera zustala v CR.
Cvili po tom co jsme meli odlitat nas konecne zacali zvat do letadla, ja jsem si jako obvykle pockal az opadne naval, mam prece jisty misto u okynka, nemusim se o nej prat. Kdyz uz jsem byl v letadle, usazenej a pripoutanej, to me teprve zamrazilo – promluvil k nam kapitan letadla. To je celkem normalni, kdyz je zpozdeni (nekdy i bez zpozdeni) mluvi kapitan interkomem k cestujicim a omlouva se za zpozdeni a na nekoho to svadi. Tentokrat prohlasil neco v tomhle smyslu:
“Mluvi k vam vas kapitan. Prijmete prosim nasi omluvu za mirne zpozdeni pri nastupovani. Meli jsme mensi technicke problemy. Palubni pocitac hlasil nejakou podivnou chybu. Problem jsme konzultovali s techniky Airbusu, ty taky nevedeli co s tim, tak nam poradili vsechno vypnout a pustit znovu. Slo patrne o softwarovou chybu, a nyni jiz je vsechno v poradku. Za chvili budeme startovat.” – holt bootovani takoveho Airbusu A320 chvilku trva. Navic Airbusy nemaji klasicke rizeni, vsechno tam ridi pocitac, piloti maji jenom takove male joysticky kterymi radi pocitaci co by asi tak mel delat….
Vsichni v letadle byli klidni, jenom ja jsem mel 100 chuti okamzite vystoupit. Prece jenom, delam taky software, takze vim ze pouhym restartem se chyba neopravi, maximalne se odsune a projevi se znova v ten nejnevhodnejsi okamzik a to tim nejmin vhodnym zpusobem (vetsinou zpusobi jeste vetsi problem).
Nakonec jsem nenasel odvahu vystoupit, zustal jsem sedet a cekal co bude. Dojeli jsme az na nejvzdalenejsi konec drahy, zacali se rozjizdet, a ja jak jsem byl vynervovanej, jsem mel porad dojem ze jedeme moc pomalu, ze motory nebezi na plny vykon, ze jsme uz moc daleko od zacatku drahy, a ze se nestihneme odlepit od zeme… no proste byl jsem nervnejsi nez kdyz jsem letel poprvy.
Nakonec jsme ale odstartovali, mel jsem sice porad strach ze letime moc nizko (bylo to poprvy co jsem letel v noci za jasnyho nebe, takze byly videt skoro vsechny mesta po ceste a me se zdalo ze letime moc nizko a ze asi budeme co nejdriv pristavat a zase resit softwareovy problemy….
No proste, cesta hruzy, navic me jeste zacala bolet hlava – proste tuhle cestu jsem si poradne uzil
Sobota 26.8.2006, Severni Irsko:
Nedele 27.8.2006 – Offaly:
Konecne nejaky fotky naseho noveho auta:
Vcera (24.8.2006) jsem jel (snad uz) naposledy busem do Dublinu, tentokrat jsem si i koupil jednosmernou jizdenku (za 11 EUR, zpatecni stoji 15 jednodenni, 17 mesicni), ztravil docela dlouhou dobu na ceste (meli jsme jenom 40 minut zpozdeni), a v 18:50 jsem konecne stal v bazaru.
Podepsal jsem fakturu, zapsal jsem svoje udaje do technicaku, zaplatil zbytek penez a prevzal jsem si auto. Bylo cely nalesteny, vnitrek vysatej a vypucovanej (az to vevnitr neprijemne smrdelo tema vonavkama), vsechny plastovy dily osetreny nejakym sajrajtem (= mastny), motor umytej ze vypadal jako z vyroby… no proste radost pohledet.
Me uz zbejvalo jenom s tim autem odjet domu. Na tenhle okamzik jsem se tesil uz tejden, a prave prisel. Sednul jsem do auta, upravil si sedacku, pripoutal se. Na celni sklo jsem pridelal drzak navigace, nasadil navigaci, zapojil do zasuvky nabijeni navigace, zapnul navigaci a naprogramoval cestu domu. (Tim skoncila ta vysnena cast, pak uz nasledovala jenom cesta hruzy – prece jenom, v Irsku porad jeste pouzivaj to co jim nadelila kralovna – jezdeni vlevo, volant v aute vpravo, tachometry v milich za hodinu)
Pak jsem nastartoval, zkusil si radici paku , pedaly, znova si sesteloval sedacku, a rozhod se vyjet. Pak jsem si uvedomil, ze ve zrcatkach nic nevidim, tak ze jsem musel sestelovat zrcatka, a hura na to – nadech, a jdeme do toho, zaradit jednicku (nastesti navigace ukazuje jed rovne), bohuzel stojim na chodniku v protismeru, takze musim pockat az nic nepojede v obou smerech. Cekam, cekam, nakonec se ukazalo misto, tak se rozjizdim. Neni to uplne ono, musim myslet na kazdy razeni, prvni zarazeni dvojky je nejhorsi. Taky udrzet auto uprostred silnice neni uplne lehky. Nastesti pani v navigaci hlasi kudy mam jet, takze se aspon nemusim soustredit na navigovani, veskere usili soustreduju na razeni a udrzeni auta uprostred silnice. Taky se snazim projet kazdou krizovatku spravne a nevjet do protismeru.
No, nastesti po 2 krizovatkach najizdim na dalnici (radim petku – k sobe a dopredu – tam se normalne radi jednicka!) a mam trosku klid – neni potreba radit, snazim se szit s autem.
Musim bohuzel resit jinej problem – hladove oko sviti, potrebuju natankovat. Navigace ukazuje vic nez 30 kilometru do konce dalnice, to by nemuselo vyjit, prece jenom neni to severske auto, kde hladove oko zacne blikat kdyz v nadrzi je poslednich 10 litru (= aspon 100 km jizdy), buh vi kolik jeste najedu.
Vim, ze v Irsku maj tak malo dalnic, ze na nich ani nestaveji odpocivadla s pumpama, takze takhle to nevyresim. Beru si na pomoc navigaci, zadavam ji ukol – naviguj me k nejblizsi pumpe. Da mi na vyber z nekolika, zobrazi dokonce jak jsou daleko od moji soucasne polohy. Vybiram nejblizsi, a sjizdim na nejblizsim exitu dle jejich instrukci. Hruza, musim radit, spravne se zaradit do pruhu na kruhaci. No, nakonec jsem z kruhace odbocil spatne, ukazalo se ze sice rikala druhej sjezd, ale chtela ten treti, nebo spis ten prvni co tam byl byl podle ni moc malej. Kazdopadne jsem jel spatne a ona zacala kricet ze se mam otocit. No, nasel jsem misto kde se otocit (vjezd k hotelu), bohuzel jsem se zacal otacet “kontinentalnim zpusobem”, t.j. skoncil jsem v protismeru vyjezdu z hotelu. Nastesti jsem zablokoval cestu jenom jednomu autu, a to melo kudy me objet. Navic Irove jezdi a otaci se naprosto silenejma zpusobama, takze jsem asi nebyl moc napadnej.
Po otoceni jsem nasledoval instrukci navigace, tentokrat jsem odbocil na spravnym exitu a jel dal. Ukazalo se ale, ze “nejblizsi” pumpa je vlastne na ceste zpatky do Dublinu, odkad jsem prijel, a musel bych najet zase na dalnici, ale v protismeru. Zkratka navigace nasla opravdu nejblizsi pumpu, ale nejblizsi pro ni neznamenalo po silnici, ale proste nejblizsi.
Nu coz, ignoroval jsem prikazi navigace, nenajel jsem na dalnici, ale jel rovne dal do poli. Pamatoval jsem si z cest autem ze tam je par benzinek a pak mesto. A opravdu, za chvili, po pravy ruce benzinka. Bohuzel to znamena dat prednost vsem v protismeru. Benzinka ma 2 vjezdy, ale zadnej neni oznacenej jako vjezd nebo vyjezd, prijed kudy chces, zajed ke stojanu jak chces. Pri vjizdeni do benzinky se mi nejak nedari, snazim se ve zmatku zaradit dvojku, ale nejak jsem se nesoustredil a az pri zvuku zubu z prevodovky mi dochazi ze tam rvu zpatecku. Nastesti auto dojizdi setrvacnosti tam kam ma a ja si nadavam.
Kontroluju jestli jsem zajel spravnou stranou ke stojanu, a jestli maj spravny palivo. Vypada to ze si u toho stojanu muzu vybrat ze 3 pistoli, ktery vsechny maj stejnej benzin – no, pravo volby je fajn vec.
Tankovani v pohode, nakonec beru plnou, at to mam zkrku, +- 38 litru, 48.50 EUR. Zjistuju ze nadrz nejde zamknout, musim to nejak poresit, zatim jezdim s odemcenou. Platim, sedam do auta, programuju navigaci na cestu domu, startuju.
Predemnou stoji auto, nevim jestli pojede ven z benzinky a ja budu moct jet za nim, nebo jestli budu muset couvat a vyjet stejnym vyjezdem jakym jsem vjel. Kdyz uz zacinam couvat, tak auto predemnou odjizdi, prestavam couvat a nasleduju ho.
Najezd na dalnici OK, dalnice ok, jenom je potreba zaplatit mytne – 2.50 EUR. Mam drobaky a presne, takze jedu k “exact coins – no change given – no copper coins”, hazim mince do kosiku a otevira se mi zavora – zacina vsechno vychazet.
Zbytek cesty uz celkem vpohode, zacinam si na auto zvykat, i na umisteni volantu a pedalu. Nastesti tohle auto nema prohozeny packy blinkru a steracu (to maj asi jenom japonsky auta), takze na blinkry moc nemyslim.
Sjizdim z dalnice, jedu +- 70 km po silnici, krz asi 5 vesnic, celkem v pohode, obcas uhybam autum aby me mohli predjet. Jediny z ceho mam porad strach jsou policajti (tady gardisti) – pojisteni mam zarizeny, ale jeste nemam u sebe “insurance disc” – potvrzeni o pojisteni, ktery se ma dat za okno. Pojistovaci mi rekli ze mam u sebe vozit cislo pojistky a kdyby meli policajti problem, tak mame zavolat – no, taky reseni.
Jeste vetsi sranda je dan z auta – tu muzu zacit resit az budu mit technicak psanej na moji osobu, ale to nejakou dobu potrva, prej tak 2 tydny. Do ty doby mam (podle majitele bazaru) vozit u sebe fakturu za auto a ukazat ji policajtum, oni to prej pochopej, nebo radsi nemam auto ridit (podle www stranek financaku). No, nejak to dopadne, policajti me kazdopadne nestavej.
Prijezd domu OK, Martina me vita ve vratech, prohlizi si auto a je nadsena, jenom prej vevnitr smrdi. Davam si veceri a vyrazime na autobusak vyzvednout kolo na kterym jsem tam odpoledne dojel. Ukazuju Martine jak funguje navigace, vymejslime ty pani co tam mluvi jmeno – Adelka. No, hned na prvni krizovatce ale Adelka naviguje spatne, takze ji prejmenovavame na kravu. No, uvidime ktery jmeno se ujme 🙂
Sobota 19.8.2006:
Dublin – kostely u pivovaru Guinness – v jednom je prodejna lustru
Dublin – Guinness Storehouse – muzeum pivovaru Guinness
Dublin – Jamesons Old Distilery
Nedele 20.8.2006:
Newgrange (Boyne waley )
Tak jsem konecne vyresil situaci s autem. Vcera jsem se byl na jedno podivat, a rovnou jsem tam nechal zalohu. Tady je: http://www.carzone.ie/usedcars/index.cfm?fuseaction=car&carID=432023.
Proc jsem si ho rovnou neodvez? No, majitel bazaru trval(!) na tom, ze auto mi neda dokad na nem neprovedou veskerej servis, ze uz vymenili termostat a chladic, ale ze je potreba jeste vymenit olej a udelat neco s tim aby netek olej okolo motoru (zatim vypada jako olejnicka). Taky vymontujou alarm kterej tam je, protoze nikdo nevi jak funguje a nemoh by na nej dat zaruku.
Pak se se mnou domluvil kdy si auto prijedu vyzvednout, ze mi ho den predtim vysajou! Do ty doby mam cas si poresit pojistku.
Pojistku jsem vcera taky poresil, bal jsem se toho, ale nakonec jsem nasel pojistku za 1150 EUR rocne, a to bez prevadeni “NoClaimBonus” z CR (protoze s tim je halda papirovani, jak jsem vcera videl na ambasade, kde byl nejakej chudak s haldou papiru z pojistoven a snazil se to resit).
No, pristi tejden si to auto konecne vyzvednu. Je to sice “ceskej kafemlejnek”, zadnej SAAB :-), ale snad to nejakou dobu preziju. Kupovat si tu SAABa by bylo vyhazovani penez (hlavne za pojistku), treba pristi rok, to uz budu mit 1 rok NoClaimBonus, nebo tu uz treba nebudu – stale totiz premejslim o moznosti nechat se firmou vyslat na projekt do Swedenu …
Minuly weekend (to to ale leti) jsme byli v Galway, a abysme se vyhnuli totalnimu kolapsu (ve meste se konaly nejslavnejsi konske zavody Irska a pul irska se prijelo podivat), vyrazili jsme na vylet – v sobotu na Clifs of Moher, v nedeli do kraje Conemara.
Fotky:
Cliffs of Moher: http://fotky.jesta.net/20060805-Galway-Cliffs/ ,
Connemara: http://fotky.jesta.net/20060806-01-Connemara/,
Kylemore Abbey: http://fotky.jesta.net/20060806-02-Kylemore-Abbey/
Minulou sobotu jsem poridil nove kolo. Konecne po delsi dobe zase muzu sportovat podle vlastni chuti. Sice uz chodim s kolegama na fotbal, ale to je jednou tydne. Kolo je to samozrejme silnicni, tady v tech rovinach je horsky kolo… no, zbytecny. Nehlede k tomu ze sance ze se dostanu mimo silnici je tu dost mala, vzhledem k tomu jak je tu vsechno oploceny a soukromy. Navic mi nikdy horsky kolo moc nevyhovovalo, silnicni je lepsi a hlavne rychlejsi (vcerejsi projizdku jsem zvladnul s prumernou rychlosti 30.6 km/h).
Kdyz tak nad tim premejslim, tak za posledni rok jsem sportu vystridal docela dost: delal jsem bouldering, squash, a chvili jsem chodil i na spinning, obcas jsem si byl zaplavat. No, ted chodim na fotbalek, dal jsem se do jezdeni na kole (uz mam najeto 80 km !), a vypada to ze budu mit i kde a s kym hrat squash :-)…. Hura, uz me pomalu zacinaly bolet zada….
Akorat je docela zajimavy, jak kazdyho zajima co s tim kolem udelam az tu skoncim (prece jenom, za to kolo i s vybavenim jsem dal 1000 EUR) – asi vsichni predpokladaj ze tu skoncim v blizky dobe (ze bych vsem chybel? ). Takze, odpoved je jednoducha – bud ho tu prodam do bazaru, nebo nejak zorganizuju prepravu – bud letadlem, nebo autem, podle toho co bude levnejsi. Zatim to proste neresim…