Rusové rozlišují odstíny modré rychleji aneb kouzla vnimani barev

Celkem zajimavy clanek na Scienceworld.cz – vyzkum, pri kterem se zjistilo ze Americani ruskeho puvodu rychleji rozlisuji odstiny modre (oproti rodilym Americanum), protoze v rustine maji pro modrou 2 vyrazy.

Samozrejme me napadlo zda neco podobneho nebude fungovat i s cestinou a odstiny cervene (a rude).

Nejzajimavejsi veci se ovsem daji najit v komentarich pod clankem:

  • “Zajimavy je Amazonsky jazyk Piraha, ktery barvy nezna vubec. Piraha ma take nejmene hlasek ze vsech jazyku, nema ani cislovky a zajmena ma prijata z jazyku Tupi-Guarani. Indiani kmene Piraha nejsou schopni se naucit pocitat 1+1=2 ani po intensivnim kurzu zakladni matematiky. Proste jim chybi schopnost zobecnovat… (na druhou stranu maji obrovske znalosti o konktretni biologie pralesa). Barvy nezna jeste par novoguinejskych jazyku.”
  • “udělejte vzorníček různých “poetických” barev “béžová, nachová, purpurová …” a ukažte je chlapům a ženám. Případně řekněte chlapům a ženám jaká barva je “purpurová, nachová …”.
    Moje výsledky jsou takové, že se chlap u druhého testu minimálně v jednom ze tří případu splete, a že chlapi (alespoň v ČR) nazývají barvy jako odvozeniny základních barev – více technicky, např. “světle hnědá, modročervená …” ženy právě využívají ty poetické názvy.”
  • “Není pravda, že japonština nerozlišuje mezi zelenou a modrou. Modrá = ao, zelená = midori. Jen v některých situacích se říká zelené “ao”. Například se neříká zelené na semaforu midori-šingó, ale ao-šingó; v archaickém jazyce, třeba když se bavíte o kimoně nebo o starých vázách, se midori často nepoužívá, i když takové sklony mají spíš starší generace. Takže ao místo midori někdy ano, ale určitě by je to v tomto testu nijak nediskvalifikovalo, leda jejich přirozená pomalost.”
  • “Jeden z mála relevantních pramenů pro zkoumání barevného vnímání Evropanů v minulosti je heraldika, tedy věda o erbech. Středověcí heroldové dokonce vytvořili tabulku pro stupně kontrastu.Neuznávali odstíny, červené říkali nachová nebo purpurová či rubínová, aby to lépe znělo. Zelenou a modrou odlišovali dobře, oranžová neexistovala, růžová se počítala k červené, hnědou radši neužívali vůbec, stejně tak šedou. V podstatě měli škálu černá, modrá, rudá, zelená v kombinci se žlutou nebo bílou.”
  • “Měli jsme doma dvě andulky žlutou samici a modrého samce a tak jsme je i pojmenovali Žlutá a Modrý. Jednoho krásneho dne Modrý uletěl a nevrátil se. Žena trvala že musíme koupit nového modrého anduláka. Ale ve zverimexu měli jen zelené, tak jsme koupili zeleneho. A ten se jmenuje také Modrý. Doufám, že si náš malý syn až bude rozeznávat barvy, nebude připadat jako Japonec”

Tags:

One Response to “Rusové rozlišují odstíny modré rychleji aneb kouzla vnimani barev”

  1. ke says:

    tak to je snad cílem, ne?

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.