Ješťa.net , Ješťa.cz

Ze genove inzenyrstvi je daleko, to jsem tusil. Ale ze az takhle daleko, to ne. Vedci z Temple University ve Philadelphii (Pennsylvania, USA) “zkrizili” krysu, kvasnice (“yeast”) a meduzu. No, zkrizili neni spravne slovo, proste pozmenili genetickou infomaci u kvasnic pridanim casti genove informace z krysy (cast ktera koduje cichove bunky) a casti genove informace meduzy. Co vzniklo? Hmota, ktera je schopna detekovat (“vycenichat”) TNT. Genova informace z meduzy se hodila protoze umoznuje vznikle “hmote” zmenit barvu a tim na pritomnost TNT upozornit okoli.

Nevim, proste mi prijde divny takhle skladat jednotlive casti genove informace jako lego.

(puvodni clanek na New Scientist)

Jini vedci (Rie Takahashi and Jeffrey Miller z University of California, Los Angeles) zase vzali sekvenci aminokyselin co koduje proteiny, a prevedli ji na hudbu. Prvni pokus nestal za moc, ale druhy uz se pry da poslouchat (ale Beethoven to neni 🙂 )

Celkem zajimavy clanek na Scienceworld.cz – vyzkum, pri kterem se zjistilo ze Americani ruskeho puvodu rychleji rozlisuji odstiny modre (oproti rodilym Americanum), protoze v rustine maji pro modrou 2 vyrazy.

Samozrejme me napadlo zda neco podobneho nebude fungovat i s cestinou a odstiny cervene (a rude).

Nejzajimavejsi veci se ovsem daji najit v komentarich pod clankem:

• “Zajimavy je Amazonsky jazyk Piraha, ktery barvy nezna vubec. Piraha ma take nejmene hlasek ze vsech jazyku, nema ani cislovky a zajmena ma prijata z jazyku Tupi-Guarani. Indiani kmene Piraha nejsou schopni se naucit pocitat 1+1=2 ani po intensivnim kurzu zakladni matematiky. Proste jim chybi schopnost zobecnovat… (na druhou stranu maji obrovske znalosti o konktretni biologie pralesa). Barvy nezna jeste par novoguinejskych jazyku.”
• “udÄ›lejte vzorníček různých “poetických” barev “béžová, nachová, purpurová …” a ukažte je chlapům a ženám. PřípadnÄ› Å™eknÄ›te chlapům a ženám jaká barva je “purpurová, nachová …”.
  Moje výsledky jsou takové, že se chlap u druhého testu minimálnÄ› v jednom ze tří případu splete, a že chlapi (alespoň v ÄŒR) nazývají barvy jako odvozeniny základních barev – více technicky, napÅ™. “svÄ›tle hnÄ›dá, modročervená …” ženy právÄ› využívají ty poetické názvy.”
• “Není pravda, že japonÅ¡tina nerozliÅ¡uje mezi zelenou a modrou. Modrá = ao, zelená = midori. Jen v nÄ›kterých situacích se říká zelené “ao”. Například se neříká zelené na semaforu midori-Å¡ingó, ale ao-Å¡ingó; v archaickém jazyce, tÅ™eba když se bavíte o kimonÄ› nebo o starých vázách, se midori často nepoužívá, i když takové sklony mají spíš starší generace. Takže ao místo midori nÄ›kdy ano, ale určitÄ› by je to v tomto testu nijak nediskvalifikovalo, leda jejich pÅ™irozená pomalost.”
• “Jeden z mála relevantních pramenů pro zkoumání barevného vnímání Evropanů v minulosti je heraldika, tedy vÄ›da o erbech. StÅ™edovÄ›cí heroldové dokonce vytvoÅ™ili tabulku pro stupnÄ› kontrastu.Neuznávali odstíny, červené říkali nachová nebo purpurová či rubínová, aby to lépe znÄ›lo. Zelenou a modrou odliÅ¡ovali dobÅ™e, oranžová neexistovala, růžová se počítala k červené, hnÄ›dou radÅ¡i neužívali vůbec, stejnÄ› tak Å¡edou. V podstatÄ› mÄ›li Å¡kálu černá, modrá, rudá, zelená v kombinci se žlutou nebo bílou.”
• “MÄ›li jsme doma dvÄ› andulky žlutou samici a modrého samce a tak jsme je i pojmenovali Žlutá a Modrý. Jednoho krásneho dne Modrý uletÄ›l a nevrátil se. Žena trvala že musíme koupit nového modrého anduláka. Ale ve zverimexu mÄ›li jen zelené, tak jsme koupili zeleneho. A ten se jmenuje také Modrý. Doufám, že si náš malý syn až bude rozeznávat barvy, nebude pÅ™ipadat jako Japonec”

Historie je plna vtipnych okamziku – napriklad 11. cervence 1979 neshorela vesmirna stanice Skylab v atmosfere uplne a casti vraku dopadly v Australii a zabily jednu kravu. Podle wikipedie dokonce za to udelilo vedeni mesta Esperance Spojenym statum pokutu 400 USD za znecistovani odpadem (littering) 🙂 – kterou Spojene staty zrejme nikdy nezaplatili.

Nastesti to vypada ze Australske kravy se jiz vraku vesmirnych plavidel bat nemusi a mohou s klidem koukat k nebi – NASA si nechala patentovat satelit ktery cely shori v atmosfere 🙂

(more…)